OČKOVÁNÍ

Nepovinná očkování
Přehled očkování, která nejsou součástí povinného očkovacího kalendáře, ale jejichž podání u dítěte je vhodné zvážit v závislosti na věku a na riziku infekce.

V případě zájmu se neváhejte informovat o možnostech očkování přímo v ordinaci, případné dotazy rádi zodpovíme.

Očkování dobrovolná, ale hrazená ze zdravotního pojištění (očkování proti pneumokokům u kojenců, očkování proti lidským papilomavirům ve věku 13-14 let)
Očkování dobrovolná, nehrazená (hradí rodič dítěte)

Očkování proti rotavirovým infekcím
Rotavirové infekce patří mezi nejčastější příčinu akutních průjmových onemocnění v dětském věku a nejčastější příčinu hospitalizace u dětí z důvodu závažného průběhu průjmového onemocnění spojeného s rychlou dehydratací. Tuto infekci prodělají do 5 let věku téměř všechny děti. Onemocnění proběhne obvykle pod obrazem „střevní chřipky“ s přechodným zvracením, průjmem, zvýšenou teplotou či s bolestmi břicha. Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění (k nákaze stačí jen několik virových částic, které jsou velmi odolné i vůči dezinfekčním prostředkům a dlouhodobě přetrvávají v zevním prostředí), vyskytuje se celoročně, s maximem výskytu na jaře a v zimě. Nemoc se přenáší velmi snadno zanesením viru do úst (přímým kontaktem s nemocným, kontaminovanými předměty, hračkami...), ale i vzduchem. Potíže trvají obvykle 2-7 dní, léčba je pouze symptomatická (zejména zajištění dostatečného příjmu tekutin) a většinou lze tyto stavy dobře zvládnout v domácím prostředí. Nicméně u části dětí je z důvodu závažného průběhu nemoci (opakované zvracení a/nebo časté průjmovité stolice spojené s nízkým příjmem tekutin) nezbytná hospitalizace s infuzní (nitrožilní) terapií. Ohroženi závažným průběhem s rychlou dehydratací jsou zejména kojenci a batolata. Situace je mnohdy komplikována obtížným zajištěním žilního přístupu u malých dětí. Onemocnět rotavirovou infekcí je možno opakovaně, nicméně opakovaná onemocnění mívají mírnější průběh.

Právě vakcinace proti rotavirovým infekcím chrání před závažným průběhem onemocnění. U očkovaných dětí pak proběhnou infekce jen s mírnými potížemi nebo zcela bezpříznakově. Ve státech, kde bylo zavedeno plošné očkování proti rotavirům (Rakousko, Austrálie, USA...), došlo k velmi výraznému poklesu hospitalizací či závažných průběhů včetně úmrtí. V ČR spadá vakcinace proti rotavirům mezi plošně nehrazená očkování (vakcínu v případě zájmu o očkování hradí rodiče, kteří ale mohou většinou využít příspěvku na očkování od zdravotní pojišťovny - dle aktuální nabídky). Na trhu jsou k dispozici 2 vakcíny (Rotarix a RotaTeq), obě se podávají perorálně (tj. ústy, bezbolestně) ve formě sladkého roztoku. Doporučuje se podat 1. dávku vakcíny co nejdříve (podání je možné od 6 týdnů věku) - buď samostatně s odstupem 2 týdnů od dalších očkování nebo ve stejný den společně s hexavakcínou a/nebo pneumokokovou vakcínou. Jedinými trvalými kontraindikacemi očkování je přítomnost nebo podezření na vrozenou vývojovou vadu gastrointestinálního traktu nebo závažný imunodeficit, což je obvykle zřejmé již z klinického vyšetření a dosavadního sledování.

ROTARIX
celkově se podávají 2 dávky (od 6 týdnů do 24 týdnů)
1. dávku lze podat od věku 6 týdnů, 2. dávku nejlépe do 16 týdnů věku, nejpozdějí do 24 týdnů věku
interval mezi jednotlivými dávkami je minimálně 4 týdny
dle výrobce poskytuje ochranu až 3 roky od očkování
https://www.rotarix.cz/
ROTATEQ
celkově se podávají 3 dávky (od 6 týdnů do 32 týdnů),
1. dávku lze podat od věku 6 týdnů a ne později než ve věku 12 týdnů
interval mezi jednotlivými dávkami je minimálně 4 týdny
dle výrobce poskytuje ochranu až do 8 let věku
https://www.rotateq.cz/
Informace k očkování - Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti rotavirovým infekcím

Očkování proti pneumokokovým infekcím
Pneumokokové infekce způsobuje bacil Streptococcus pneumoniae ("pneumokok"). V současné době existuje více než 90 různých serotypů pneumokoků, většinu závažných onemocnění však vyvolává pouze 10-15 sérotypů. Tyto závažné infekce nazýváme tzv. "invazivní pneumokoková onemocnění"- zkratka "IPO" a patří mezi ně: bakteriální zánět mozkových blan, závažné záněty plic a sepse („otrava krve“). Očkování chrání právě proti těmto invazivním onemocněním, jen částečně (ale z celospolečenského pohledu významně) snižuje výskyt i neinvazivních pneumokokových onemocnění jako je hnisavý zánět středouší či zánět vedlejších nosních dutin. Pneumokok se vyskytuje v nosohltanu u jinak zdravých dospělých v cca 9 %, v dětských kolektivech nosičství dosahuje až 50%! Proč dojde k prolomení imunity a rozvoji nemoci u jinak zdravého jedince, není známo, většinou k onemocnění dochází při oslabení obranyschopnosti. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti do 2 let věku, senioři a dále rizikové skupiny pacientů s poruchou imunity. Do 3 měsíců věku jsou děti většinou chráněny mateřskými protilátkami přenesenými přes placentu, v dalším věku ale tato ochrana již klesá. K více ohroženým patří i děti navštěvující kolektivní zařízení nebo vystavené tabákovému kouři.

K dispozici jsou 2 vakcíny - Synflorix (10-valentní) a Prevenar 13 (13-valentní). Vakcíny chrání proti sérotypům, které způsobují až 90% invazivních pneumokokových onemocnění, což vysvětluje možnost onemocnět i jinými tzv. nevakcinálními typy. Od 1.1.2010 je v ČR plně hrazeno očkování 10-valentní vakcínou pro všechny dobrovolné zájemce, kteří splní určitá kritéria. U dražší 13-valentní vakcíny je nutné doplatit cenový rozdíl oproti vakcíně 10-valentní. Úhrada je podmíněna zahájením očkování mezi 2. a 5. měsícem věku a podáním 2 dávek do 7. měsíce věku, 3. dávka se podává po 1. roce věku. Je možná aplikace i v pozdějším věku, ale již bez úhrady zdravotních pojišťoven. 

Pro představu ohledně četnosti výskytu IPO u nás:

* v r. 2015 bylo v ČR zaznamenáno celkem 413 invazivních pneumokokových onemocnění, z toho 66 případů skončilo úmrtím. 21 případů onemocnění byly děti mladší 5 let, z toho 2 děti bohužel zemřely (v obou případech se jednalo o neočkované dítě).

* v r. 2016 bylo v ČR zaznamenáno celkem 323 případů invazivních pneumokokových infekcí, z toho 25 případů v dětském věku, do 5 let věku se jednalo o 13 případů. Úmrtím skončilo 66 případů, naštěstí žádné úmrtí nebylo v dětském věku. 

Synflorix
10-valentní vakcína, chrání proti 10-11 typům pneumokoků (kromě 10 sérotypů obsažených ve vakcíně byla studiemi prokázána i ochrana proti sérotypu 19A)
plně hrazena ze zdravotního pojištění, bez doplatku
určena pro děti od 6 týdnů do 5 let věku
https://www.synflorix.cz/
Prevenar 13
13-valentní vakcína, chrání proti 13 typům pneumokoků (kromě 10 sérotypů obsažených v konkurenční vakcíně obsahuje navíc další tři sérotypy: 3, 6A, 19A)
hrazena ze zdravotního pojištění + doplatek rodičů
určena pro děti od 6 týdnů věku do 17 let a pro dospělé od 18 let věku
https://www.prevenar.cz/
Očkování proti meningokokovým infekcím
Meningokok (Neisseria meningitidis) je bakterie, která se vyskytuje asi u 10% populace v nosohltanu. Dokáže způsobit závažné invazivní onemocnění s velmi rychlým průběhem, kdy se velice rychle šíří do všech tkání organismu, rychle se množí a způsobuje závažná poškození všech orgánů. Průběh nemoci je velmi zrádný, většina případů se vyskytne u jinak zdravých jedinců. Projevy onemocnění přicházejí většinou z plného zdraví, zpočátku mohou připomínat chřipku či virózu, rychle se objevuje schvácenost, často zvracení, malátnost a velmi rychle se může rozvinout šokový stav s bezvědomím, selháním dýchání a krevního oběhu. Porucha krevní srážlivosti se projeví nejprve tečkovitým, následně plošným krvácením do kůže. Od prvních příznaků do přijetí do nemocnice uplyne obvykle doba kolem 13 hodin, k ohrožení života dochází obvykle již do 24 hodin. Navzdory odpovídající léčbě může toto onemocnění přivodit závažné celoživotní následky (poškození mozku, ztráty části nebo celých končetin) nebo úmrtí během 24-48 hodin od počátku příznaků. Invazivní meningokoková onemocnění patří k nejnebezpečnějším onemocněním s vysokou úmrtností, která se i v dnešní době pohybuje okolo 10%. 

Nejvyšší výskyt onemocnění je ve věkové kategorii 0-11 měsíců (nejčastěji meningokok typu B). Kojenci jsou ohroženi z důvodu nevyzrálého imunitního systému, chybí zde tvorba vlastních ochranných protilátek a po porodu prudce klesá množství ochranných mateřských protilátek, které byly přeneseny přes placentu. V této věkové skupině jsou ohroženi nejvíce děti v prvních 5 měsících věku, proto je vhodné zahájit očkování co nejdříve.

Další ohroženou skupinou jsou adolescenti, neboť nejvyšší procento nosičství meningokoka je právě v této věkové skupině. Rizikové faktory související s věkem (společné bydlení mladých lidí, intimní kontakty, sdílení nápojů, jídla, cigaret..) zvyšují riziko nákazy. I v této věkové kategorii se většina onemocnění meningokokem vyskytne u jinak zdravých osob

Existuje několik typů meningokoků, v ČR se nejčastěji vyskytuje onemocnění způsobené meningokokem typu B a C, ostatní typy se u nás vyskytují vzácně, ale nikoliv jinde ve světě. Jelikož nelze v počátku toto onemocnění bezpečně poznat a hned zasáhnout, jedinou účinnou zbraní je očkování, zvláště u nejvíce ohrožených skupin: zejména kojenců, dětí do 4 let věku, preadolescentů (13-15 let), adolescentů (15-19 let), mladých dospělých a imunitně oslabených jedinců.

Pro Vaši představu, v letech 2009-2019 bylo v ČR diagnostikováno 646 případů invazivních meningokokových onemocnění (dále zkratka IMO), k úmrtí došlo za tuto dobu celkem u 60 pacientů.

Rok Celkem  IMO  typ B typ C počet případů u dětí do 19 let počet úmrtí počet úmrtí dětí do 19 let
2015 48 31 10 31 3 1 (dítě mladší 1 rok)
2016 43 24 10 29 6 4 (z toho 3 děti mladší 1 rok)
2017 68 33 25 40 10 4 (z toho 3 děti mladší 4 let)
2018 56 23 24 33 3 2 (obě 2 děti mladší 4 let)
2019 49 18 21 26 3 2 (obě 2 děti mladší 4 let)

Občanské sdružení seznamující s meningokokovou problematikou, osobní příběhy pacientů a jejich okolí  https://www.antimeningokok.cz

Od 1.5.2020 je očkování proti meningokokům plně hrazeno ze zdravotního pojištění pro nejnižší věkové skupiny. Očkování proti meningokokům je plně hrazeno zdravotními pojišťovnami u kojenců, pokud je očkování zahájeno do 6 měsíců věku - očkování proti meningokoku typu B - očkovací látka Bexsero

    - schéma 2+1 dávka pro očkování dětí od 2. měsíce věku, včetně nedonošených dětí

    - očkování se doporučuje zahájit co nejdříve (možno od 2. měsíce věku), neboť nejvyšší výskyt této infekce je právě u kojenců do 5. měsíce věku a dostatečná ochranná hladina protilátek nastupuje po 2. dávce očkování. Z tohoto důvodu budeme i v ordinaci preferovat co nejčasnější zahájení očkování, aby efektivita byla co nejvyšší a ochrana co nejčasnější.

    - mezi 1. a 2. dávku je minimální interval 2 měsíce a poslední 3. (posilovací) dávka se podává mezi 12. a 15. měsícem věku dítěte, nejdříve však 6 měsíců po 2. dávce. 

U dětí mezi 1. a 2. rokem věku - očkování proti meningokoku typu ACYW - očkovací látka Nimenrix

   - 1 dávka očkování podaná nejpozději do 2. narozenin, přeočkování se doporučuje po 5 letech

Očkovací látky:

Menveo, Nimenrix
konjugovaná tetravakcína proti typům A, C, Y a W 135
NIMENRIX pro děti od 6 týdnů věku, MENVEO pro děti od 2 let věku
od 1 roku věku postačuje 1 dávka, interval přeočkování je vhodné po 5-ti letech, s ohledem na riziko
pokud je očkování zahájeno již v kojeneckém věku, podávají se 2 dávky s odstupem 2 měsíců a 3. posilující dávka ve 12 měsících věku, další přeočkování je doporučeno po 5-ti letech s ohledem na riziko
Bexsero
vakcína proti meningokoku skupiny B
v ČR k dispozici od roku 2014, určena pro děti od 2 měsíců věku, celkový počet dávek závisí na věku zahájení očkování (3 dávky u kojence, 2 dávky u dítěte staršího 2 roky). 
Interval přeočkování není dosud stanoven.
Neisvac-C, Menjugate
ochrana pouze proti typu C
očkování možné od 2 měsíců věku: kojenec 2-12 měsíců 2 dávky s odstupem 2 měsíců, u dětí starších 12 měsíců postačí 1 dávka. Přeočkování každých 5 let.
Informace o očkování - Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním

Očkování proti virové hepatitidě A
Hepatitida A je akutní zánětlivé onemocnění jater virového původu, které sice nepřechází do chronicity, ale má za následek povinnou hospitalizaci (izolaci) na infekčním oddělení po dobu minimálně 14 dní (doba, kdy je virus vylučován stolicí) a dlouhodobější rekonvalescenci. Pouze kontakt s nemocným (ve škole či školce) podléhá hygienické kontrole s nutností karantény a lékařského sledování včetně opakovaných odběrů krve. Hepatitida A se přenáší nejčastěji v těsném kontaktu v rodině či dětském kolektivu. Nemocný člověk je nejvíce infekční v době, kdy sám ještě nemá žádné příznaky (několik dnů před začátkem onemocnění). Následně se objeví nespecifické příznaky podobné chřipkovým či střevním potížím, které trvají asi týden a následuje stadium vlastního onemocnění, kdy dominují hlavně gastrointestinální potíže, může být i zežloutnutí kůže či očního bělma. Po proběhlém onemocnění může přetrvávat únava, nechutenství či jiné potíže.

Očkování proti virové hepatitidě A je velmi efektivní a účinné, protože k dlouhodobé (pravděpodobně celoživotní) ochraně stačí pouze 2 aplikace vakcíny s odstupem cca 6-12 měsíců. Není tedy potřeba dalších pravidelných přeočkování, 2 dávky vakcíny chrání celý život. Je vhodné zvážit toto očkování před nástupem dítěte do kolektivu (MŠ, škola). Onemocnění virovou hepatitidou A není nijak vzácné, naopak se výskyt v České republice v současné době opět zvyšuje (stovky případů za rok). V Královéhradeckém kraji bylo v roce 2014 celkem 66 případů virové hepatitidy A, nejčastěji šlo o děti ve věku 5-9 let.

HAVRIX, VAQTA
HAVRIX 720 JUNIOR - aplikace od 1 roku do 15 let
HAVRIX 1440 - aplikace od 16 let a dospělí
VAQTA PEDIATRIC/ADOLESCENT - aplikace od 1 roku do 17 let věku
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Klíšťová encefalitida je závažné virové onemocnění nervové soustavy, hlavním přenašeče v našich podmínkách je klíště obecné. Onemocnění většinou probíhá dvoufázově: první příznaky se objeví za 7-14 dní (max za 28 dní) od přisátí infikovaného klíštěte, trvají 2-7 dní a připomínají chřipku (teploty, únava, slabost, bolesti kloubů, svalů...), za několik dní poté se rozvíjí 2. fáze onemocnění, při které je zasažena nervová tkáň. Onemocnění probíhá závažněji v dospělém věku s možnými trvalými neurologickými následky, proto by se nemělo zapomínat i na očkování rodičů dětí. Nicméně názor, že u dětí probíhá onemocnění nezávažně, není pravdivý. Je prokázáno, že onemocnění u dětí může u 38-70% dětí zanechat určité následky v oblasti psychických funkcí (porucha paměti, porucha kognitivních funkcí, zvýšená dráždivost). Tyto následky nejsou závislé na závažnosti akutního onemocnění. Počet onemocnění klíšťovou encefalitidou/meningitidou se v ČR pohybuje řádově ve stovkách případů ročně (500-1000 případů), z toho cca 1/4 případů jsou právě děti.

Na rozdíl od lymeské borreliózy neexistuje proti tomuto onemocnění kauzální lék. Proto je očkování pokládáno za základní preventivní opatření. Vakcínu je možné aplikovat již od 1 roku věku, obvykle doporučujeme zahájit očkování okolo 4-5 let věku dítěte. Základní očkovací schema se skládá ze 3 dávek podaných v průběhu 1 roku, dále následuje přeočkování jednou dávkou - poprvé po 3 letech a další každých 5 let. Jedinec je spolehlivě chráněn až po aplikaci 2. dávky.

Doporučení České vakcinologické společnosti pro prevenci a očkování proti klíšťové encefalitidě - základní fakta o onemocnění, prevenci, očkování, jak postupovat při promeškání dávky očkování.

FSME-IMMUN
FSME-IMMUN 0,25 (1-15 let)
FSME-IMMUN 0,5 (od 16 let)
ENCEPUR
ENCEPUR pro děti (1-12 let)
ENCEPUR pro dospělé (od 12 let)
Očkování proti papilomavirům
Lidské papilomaviry (zkratka HPV) jsou viry, které po infikování člověka mohou způsobit zhoubné nádorové bujení v oblasti genitálu, konečníku, hrtanu a dutiny ústní. Šíří se pohlavním stykem, do věku 50 let se infekce objeví u 80% žen a u nejméně 50% mužů. Většinou infekce spontánně vymizí bez následků do 2 let od nakažení (imunitní systém jedince si s ní poradí), nebezpečná je ale přetrvávající infekce u části infikovaných, která může vést k rozvoji zhoubného nádorového onemocnění. V současnosti je známo více než 130 odlišných typů HPV virů, které se dělí dle rizika na typy s nízkým rizikem (vyvolávají jen lehké přednádorové změny, genitální bradavice) a na typy s vysokým rizikem, které vyvolávají vznik těžkých přednádorových a nádorových změn na děložním čípku žen, genitálu mužů a konečníku (15 typů HPV virů se chová právě takto agresivně). Rizikové faktory pro onemocnění HPV jsou: nízký věk zahájení sexuálního života, dlouhodobé a časné užívání hormonální antikoncepce, větší počet sexuálních partnerů, aktivní i pasivní kouření, oslabení imunity, výskyt karcinomu děložního čípku či dělohy v rodině. Přes zavedené screeningové programy u žen je často karcinom děložního hrdla diagnostikován pozdě a jeho léčba je velmi obtížná a agresivní. ČR má bohužel jeden z nejvyšších výskytů rakoviny děložního hrdla v celé Evropě (ročně je v ČR diagnostikováno 1100-1200 nových onemocnění, ročně zemře v ČR na toto onemocnění 400 osob).

Nejnovější a nejspolehlivější metodou ochrany proti HPV infekci je očkování. Po očkování dojde k rozvoji obranyschopnosti proti konkrétním typům viru obsaženým ve vakcíně. HPV vakcíny jsou vyráběny metodami genetického inženýrství (nejedná se o oslabené či mrtvé viry, ale pouze o jejich napodobeniny, které neobsahují geny = nemohou tedy nemoc vyvolat). Bezpečnost a účinnost vakcín byla prověřena klinickými studiemi. Současné výsledky jednoznačně potvrzují snižující se výskyt přednádorových změn u očkovaných žen. V současnosti probíhají studie s cílem stanovit délku trvání ochrany po očkování. Očkování se doporučuje a je nejúčinnější, pokud je provedeno ještě před zahájením pohlavního života, avšak je prospěšné i pro sexuálně aktivní ženy. V ČR je očkování dobrovolné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro dívky ve věku od 13 do 14 let, podávají se 2 dávky s odstupem 6 měsíců. Zpočátku se předpokládalo, že HPV očkování má hlavní význam jen u žen, ale ukázalo se, že z něj mohou dobře profitovat i muži. V posledních letech se proto mnoho zemí (Rakousko, Itálie, Austrálie, Kanada, USA) rozhodlo plošně očkovat nejen dívky, ale i chlapce a očekávaným přínosem je rychlejší a vyšší snížení výskytu onemocnění způsobených HPV. Česká Republika se k těmto zemím přidala od 1.1.2018 - očkování je nově hrazeno nejen dívkám, ale i chlapcům ve věku 13-14 let. Chlapci tímto očkováním mohou získat ochranu nejen před nezhoubnými genitálními bradavicemi, ale i před nádory genitálu, konečníku, dutiny ústní a hrtanu, navíc očkovaní muži následně chrání i své partnerky a tím se přínos očkování ještě zvyšuje.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že očkování proti papilomavirům nenahrazuje pravidelné  gynekologické prohlídky spojené s odběrem cytologie.

  Cervarix
2-valentní vakcína: ochrana proti HPV 16 a 18 (= typy s vysokým rizikem)
plně hrazená vakcína - bez doplatku - ve věku 13-14 let
vakcína schválená od roku 2007
při očkování ve věku 9-14 let stačí podání 2 dávek (2. dávka mezi 5-13 měsíci po 1. dávce)
při očkování ve věku 15 let a déle se podávají 3 dávky (0-1-6 měsíců)
více informací na https://www.cervarix.cz/
Silgard
4-valentní vakcína: ochrana proti HPV 16, 18 (= typy s vysokým rizikem) a dále 6 a 11 (typy s nízkým rizikem)
ve srovnání s vakcínou Cervarix navíc chrání před nezhoubným pohlavně přenosným onemocněním - genitálními bradavicemi
částečně hrazená vakcína ve věku 13-14 let
vakcína schválená od roku 2006 u dívek a chlapců ve věku 9-26 let
při očkování ve věku 9-13 let stačí podání 2 dávek (0-6 měsíců)
při očkování ve věku 14 let a déle se podávají 3 dávky (0-2-6 měsíců)
více informací na https://www.vsecomuzu.cz/
Gardasil
dostupná od r. 2014: 9-valentní vakcína: ochrana proti 9 typům lidských papilomavirů (ochrana před typem 6, 11 - nízké riziko a  typem 16, 18, 31, 33, 45, 52, 58 - vysoké riziko)
širší ochrana proti karcinomům a onemocněním způsobených těmito viry
částečně hrazená vakcína ve věku 13-14 let
při očkování ve věku 9-14 let stačí podání 2 dávek (2. dávka mezi 5-13 měsici po 1. dávce)
při očkování ve věku 15 let a déle se podávají 3 dávky (0-2-6 měsíců)
více informací na https://gardasil9.cz/
Očkování proti planým neštovicím
Plané neštovice (varicella) patří k nejčastějším infekčním onemocněním na světě. Průběh nemoci je většinou nezávažný, někdy ale může dojít k těžkým komplikacím (postižení mozku, zánět plic, bakteriální superinfekce rozškrábaných ložisek a následné hojení jizvami). Při onemocnění je nutná izolace nemocného (jde o vysoce nakažlivou chorobu) a i u nekomplikovaného průběhu je nutné počítat s cca 14 denním vyloučením z kolektivu (MŠ, ZŠ). Většina komplikovaných případů s nutností hospitalizace je nepředvídatelná, není vázána na žádné rizikové faktory a dochází k ní u zcela zdravých jedinců. Proto nedoporučuji rodiči někdy praktikované cílené návštěvy nemocných dětí, s cílem "aby se nakazilo i mé dítě a nemoc si odbylo". V dospělosti je průběh varicelly často těžší a komplikovaný, u těhotných žen, které neštovice neprodělaly, je vysoké riziko poškození plodu, průběh nemoci je nebezpečný i pro jedince s těžší poruchou imunity.

Aplikace vakcíny je možná již od 9 měsíců věku, ale účinnost vakcíny může být před 1. rokem věku nedostatečná, proto je výhodnější podání vakcíny až po 1. narozeninách. Pro dosažení dostatečné ochrany před onemocněním planými neštovicemi je vhodné podat 2 dávky vakcíny (2. dávka s minimálním odstupem 6 týdnů po 1.dávce). U malých dětí je s výhodou 2. dávku podat i s delším časovým odstupem než je 6 týdnů. Existuje určité riziko, že dojde k onemocnění planými neštovicemi i u očkovaného dítěte, ale průběh nemoci je v takovém případě mírnější, s méně početným výsevem kožních projevů a menší infekčností oproti průběhu u neočkovaných jedinců.

Očkování je vhodné u dětí ve věku 13-19 let a u dospělých, kteří plané neštovice doposud neprodělali, u dětí s těžší formou kožního onemocnění (atopický ekzém, lupénka) - u nich je riziko těžšího průběhu nemoci. Očkovat by se měli i zdraví jedinci, kteří plané neštovice neprodělali a jsou v blízkém kontaktu s pacienty, u nichž lze předpokládat, že by neštovice měly závažný průběh (cílem očkování je zde snížení rizika přenosu infekce). O očkování lze uvažovat i v době 15 měsíců věku dítěte, kdy je dítě očkováno vakcínou proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím (Priorix - povinné očkování) a je možné místo této vakcíny v případě zájmu rodičů podat vakcínu, která kromě těchto nemocí chrání i proti planým neštovicím (Priorix-Tetra).

Varilrix
vakcína proti planým neštovicím pro děti od 9 měsíců věku do dospělosti
2 dávky s odstupem minimálně 6 týdnů
Priorix-Tetra
kombinovaná vakcína proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím - od 9 (11) měsíců věku do 12 let včetně
alternativa k vakcíně Priorix (oproti Priorixu poskytuje navíc ochranu proti planým neštovicím) - v případě zájmu rodičů je možné podat vakcínu Priorix-Tetra místo vakcíny Priorix, která je součástí povinného očkování (vakcínu Priorix-Tetra hradí rodič dítěte)
Očkování proti chřipce
Chřipka není banální onemocnění, její průběh je epidemický a je spojen s rizikem řady komplikací. Očkování neposkytuje 100% ochranu před vznikem onemocnění, ale snižuje riziko závažného průběhu chřipky (snižuje potřebu hospitalizace pro chřipku o 30-70% a riziko úmrtí snižuje až o 80%!). V dětském věku je riziko komplikací zejména u dětí ve věku do 5 let, u dětí s chronickým onemocněním srdce či plic (včetně astma bronchiale), s chronickým metabolickým onemocněním (včetně dětí s diabetem a s chronickým onemocněním ledvin), s chronickým neurologickým onemocněním,  s poruchou imunity, hematologickým či onkologickým onemocněním. Osoby s výše uvedeným chronickým onemocněním mají očkování proti chřipce každoročně hrazeno z prostředků zdravotního pojištění.

V dětském věku lze očkovat proti chřipce děti od věku 6 měsíců. Mladší děti, které nemohou být očkovány, můžeme chránit očkováním jejich blízkých osob (rodiče, prarodiče, sourozenci, lidé pečující o dítě..)

Očkování je vhodné zahájit před nástupem sezóny epidemické chřipky v období září - prosinec. Je možné očkovat i v průběhu sezóny, vč. epidemie.

Zde: doporučení ohledně očkování dětí proti chřipce

       doporučení české vakcinologické společnosti pro očkování proti chřipce

Vaxigrip 
trivalentní vakcína (2 kmeny A, 1 kmen B)
je určena pro očkování dospělých a dětí od 6 měsíců věku
Vaxigrip-tetra
tetravalentní vakcína - oproti vakcíně Vaxirim je posílena navíc ještě o 1 chřipkový kmen (2 kmeny A a 2 kmeny B) - zajištěje tedy ještě spolehlivější ochranu proti chřipce
je určena pro očkování dospělých a dětí od 3 let věku